Víkendovka Příchovice – kronika

8. – 9. 11. 2013

účast: Víťa, Adámek, Šimon, Martin, Nikča, Žanda, Fanda, Anička, Patrik, Aleš

pátek

Sraz v 15:40 u budovy okresního soudu vedle nádraží. Tady proběhla předávka batohů, které nám odveze Nikči tatínek. My jedeme vlakem do Přeštic a odtud se vydáváme pěšky do Příchovic – cca 2,5 km. Je už tma, tak využíváme blikačky. Fanda jde ve předu s bílou a Šimon vzadu s červenou. Zjišťujeme, že Šimon zapomněl ve vlaku šátek a Víťa volá na České dráhy, třeba ho najdou. V šest hodin už jsme u klubovny místních skautů a zároveň přijíždí Nikči rodiče s batohy.

Klubovna má dvě místnosti, takže máme dost prostoru pro běhání. V jedné místnosti je kuchyň, kde vaříme, ve druhé místnosti se ubytováváme. Malujeme si obrázky, Víťa nám čte pohádku, telefonujeme s nemocnou Máďou a jdeme spát.

sobota

Od brzkého rána zlobíme, takže vstáváme velmi brzy. Rozcvička, čištění zubů, příprava snídaně. Nikča s Žandou mažou vánočky marmeládou.

Jdeme ven na procházku. V noci pršelo, takže je všude blátíčko a louže. Jdeme z Příchovic do Radkovi přes Kucíny. Hrajeme hry. V Radkovicích jsme potkali přeštické turisty a zahráli si boj o vlajku. Po návratu do klubovny vaříme oběd. Holky strouhají sýr a Víťa vaří špagety. Kluci mažou chleby s paštikou ke svačině. Chvíli si hrajeme, vyplňujeme úkoly a pak ještě uklidit a už přijíždí Nikči tatínek pro batohy.

Jdeme na vlak. Už se stmívá. Ve vlaku s námi jede upovídaná paní průvodčí. Vystupujeme v Plzni na nádraží, kde už čekají rodiče.

Výprava podél Berounky – kronika

13. 10. 2013

účast: Víťa, Máďa, Adámek, Šimon, Martin, Nikča, Žanda, David, Tomáš, Fanda

Tentokrát jsme měli oddílovku v neděli a sraz byl velmi brzy ráno. Už v 7:15 se celí rozespalí scházíme na nádraží u Hutníka. Dnešní výprava je výjimečná v tom, že jsme na ni pozvali i rodiče a jdou s námi také malesičtí turisté. Z rodičů nakonec jedou jen Fandovo taťka s mamkou a Honzík.

Vystupujeme v Chrástu u Plzně a jdeme směr Dolany. Je zataženo a drobně mží. U Dolanského mostu dáváme první sváču. Pak zacházíme do lesa, ztrácíme značku, takže už nepůjdeme podél Berounky, ale trochu oklikou. Na okraji Bukovce u trati na ohništi pečeme buřtíky. Oblačnost se roztrhala a krásně nám svítí sluníčko. Loučíme se s malesickými turisty, kteří pokračují ve zdolávání kilometrů dál a my zůstáváme a hrajeme několik her.

Pomalu se ploužíme cestou pod Chlumem směr Doubravka. Tady už to známe, šli jsme tudy na jaře, když jsme hledali bobra. Na louce hrajeme hry, jdeme se podívat na lávku nad Berounkou, prohlížíme si naučné tabulky s obrázky ptáků a koukáme na labutě, které plují pod námi po řece .

Pak jdeme na konečnou šestnáctky, kde už čekají rodiče.